‘COLridor II has been built as an architectural solution by Collaborative Collective for Czech National Heritage Association’s exhibition on wood building constructors’ lineage Herzan (Davidová, Zímová, & Horák Goryczka, 2019). The project is to support bio-corridorial relations of an adjacent park and city’s eco-system. Constructed and kept updated with local scouts,the structure holds, insulate and hydrates onions of blossoming plants to feed pollinators in very early spring’s very first sun and holds local specific seeds for birds. The interior part will invade the gallery space with an indoor eco-system and offer bird food to visitors for dissemination.’ (Davidová, 2019)
The following text is in Czech only. Please, see a paper discussing context of this project here.
Následující text je kapitola, která je součástí publikace k výstavě Herzan: Stavitelský rod z Třebíče v tištěné podobě publikované Národním památkovým ústavem nebo jako jako kapitola ke stažení zde. Navštivte výstavu!
Marie Davidová, Kateřina Zímová, Kateřina Horák Goryczka
Kapitola pojednává o procesu navrhování a výroby objektů pro výstavu Herzan: Stavitelský rod z Třebíče, který pořádá Národní památkový ústavu, Muzeum Vysočiny Ttřebíč a Městské kulturní středisko Třebíč. Architektonické řešení výstavy se nazývá COLridor II, který byl vypracován Collaborative Collective z. s. jako pokračování konceptu Jedlé krajiny. Hlavní organizátor výstavy, Národní památkový ústav, si kladl za cíl vytvořit táborákovou bránu, která bude ctít tesařské, stavitelské, architektonické a volnočasové úspěchy všech členů rodiny Herzánů. Volnočasové táborákové aktivity mají na Třebičsku dlouhou a silnou Tradici, tendence pracovat s mládeží se nejsilněji projevovala u Jiřího Herzána, jehož táborákové brány jsou významnou inspirací v projektu COLridor II. Součástí zadání bylo vytvořit instalace kolaborativním způsobem tak, že se na jejich výrobě budou podílet místní spolky a uskupení. Symbol brány je stylizován do venkovního objektu, který je chápaný jako poutač k výstavě. Cílem projektu COLridor II je vývoj a navázání na dřevařskou tradici Třebíčského rodu Herzánů, která je na Zámku Třebíč prezentována veřejnosti prostřednictvím lineární retrospektivní výstavy a zároveň poskytnutí eko-systemických služeb místu. Toho je dosaženo tím, že součástí výstavy bude poutač ve formě městské intervence na nádvoří Třebíčského zámku a vnitřní instalace ve stejném duchu. Návrh objektů je inspirován táborovou bránou z tvorby Jiřího Herzána.
COLridor II navazuje na environmentální a sociální charakter této tvorby a dále rozvíjí principy našich předchozích environmentálních staveb SpiralTreeHouse (Davidová, 2013, 2014, 2016a, 2017a) a Co-oCo-oNest (Davidová & Neshevets, 2018). Vzhledem k současným trendům se nabízí možnost a potřeba reflektovat tyto tendence a vytvořit tak objekty z responsivního dřeva a tím podpořit městské společenské a eko-systemické služby. Proto geometrická konstrukce z kulatiny nabízí jak místo k odpočinku a socializaci napříč eko-systémem, tak i koncept „jedlé krajiny“ (Creasy, 2004; Davidová, Zatloukal, & Zímová, 2017). Lanové výplety nabízí posezení pro lidi, zatímco geometrická konstrukce se zeminou nabízí místní cibulovité medonosné rostliny a semínka pro ptáky v období zimy. Jak dřevo, tak rostliny budou příznivě moderovat okolní klima.
1 Úvod
Projekt COLridor II sdružuje dohromady více směrů naší práce. Po konstrukční a eko-systemické stránce navazuje na projekt SpiralTreeHouse, vytvořeného pro soužití lidí s lesem a jeho iteraci Co-oCo-oNest pro soužití lidí a stromů ve městě. Poprvé byl pro tyto koncepty zhotoven statický posudek (Figure 1).

Figure 1: Statické posození interiérové konstrukce (Zatloukal 2018)
Dále navazuje na výzkum v oblasti responsivního dřeva první autorky (Davidová, 2016b, 2017b). Kombinace hygroskopické vlastnosti dřeva, která pomáhá životu medonosných rostlin, a eko-systemické performance těchto rostlin a semen, se stane zásadní interakcí s místním potravním řetězcem v době nestálostí těchto podmínek díky klimatickým změnám. Zároveň je podporováno lidské porozumění, že právě oni jsou nedílnou součástí eko-systému, kde jejich hrají zásadní roli v soužití s ostatními druhy. Takový přístup přímo navazuje na skauting a v jeho rámci aktivity Jiřího Herzána.
2 Co-Design a DIY
Spolu-navrhování, tedy co-design, má v projektu několik úrovní. Na začátku projektu byl vytvořen akční diagram (Figure 1) a po té proběhl „gigamapovací“ (Sevaldson, 2011, 2015) workshop mezi aktéry projektu (Figure 2). Díky tomu byla vybrána lokace, nastaveny podmínky spolupráce a prodiskutován základní koncept projektu. V mezičase se zajistili platní sponzoři a dohoda o spolupráci s místními skauty. Skauti se nejen podíleli na stavbě konstrukcí, ale i objekty kontrolují, opravují a dovyrábí v čase krmítka.

Figure 2: Akční diagram některých předpokládaných zúčastněných aktérů (Davidová 2018)

Figure 3: Gigamapovací workshop v Třebíči (foto: Gönulf 2018)
To navazuje na to, jak objekty spolunavrhuje eko-systém v čase. Venkovní i interiérové objekty se budou proměňovat rašením rostlin, jejich kvetením, krmítky a okolním eko-systémem, který přilákají k interakci.
Na objektu je umístěn QR kód, vedoucí k této kapitole i k návodům, jak si podobné objekty mohou komunity vytvořit sami. Návody jsou poskytnuty při nekomerčním využití bezplatně pod Creative Commons licencí k jakékoli modifikaci při uvedení Collaborative Collective a našeho QR kódu (Creative Commons, 2017). Vzniká tak další vrstva spolunavrhování za vzniku nových komunitních iterací projektů.
3 Eko-Systemická Performance
Dřevěná konstrukce (Figure 4) využívá faktu, že dřevo nasává a odpařuje vlhkost. Díky této vlastnosti budou cibuloviny nasávat vláhu i za velmi suchého a horkého počasí, které je pro nádvoří typické. Konstrukce tak moderuje mikro-klimatické extrémy na místě a umožňuje růstu medonosných rostlin. Konstrukce tak umožní aplikaci konceptu jedlé krajiny ve městě, tedy město, kde se ne jenom bydlí, ale dá i najíst, zásadní podmínku pro život.

Figure 4: Konstrukce zatím bez umístění sazenic a krmítek (foto: Davidová 2018)
.Jarní potravu pro hmyz představují cibuloviny. Ty jsou nainstalovány už na podzim a vykvetou už brzy na jaře (vzhledem k velmi slunnému místu pravděpodobně už koncem ledna). Z cibulek vyrostou květy pro nedočkavý hmyz. Byly vybrány krokusy (fialová a žlutá), ladoňky (modrá), narcisky (žlutá), tulipány (růžová), které jsou obaleny mechem pro izolaci a regulaci vlhkosti a připevněny na kmen pomocí jutové textilie, evokující přírodní tvar choroše. Do interiéru jsou umístěny stínomilné rostliny, které zde regulují vlhkost. Dřevěné konstrukce díky svému nasávání vlhkosti takový ekosystém podporují.
Pro větší interakci s eko-systémem budou skauty na místě obnovována krmítka pro ptáky. Semínka do krmítek jsou vybrána taková, která se pěstovala v okolí Třebíče, na Vysočině. To znamená pohanka, slunečnice, proso atd. Krmítka jsou realizována jako odlitá směs tuku a semínek umístěná v konstrukci nebo volná semínka. Krmítka budou umístěna po celou dobu konání výstavy a skauti je bude doplňovat.
4 Scénografie a Scénář
Kromě zainteresovaných zúčastněných budou návštěvníci přilákáni z městské stezky vedoucí přes nádvoří venkovní konstrukcí, která má zároveň funkci poutače. Její interaktivní charakter také přiláká návštěvnice-ky, které-í by sami o sobě na výstavu nešly-i. Při vstupu do galerie, jízdárny, uvítá návštěvnici-ka iterace venkovního objektu ve formě brány. Brána navazuje na skautskou tradici v práci Jiřího Herzána a jsou na ní ze strany umístěny expoziční objekty. Ve středu projdete zavěšenými rodinnými fotografiemi k časové ose rodu propojené s exponáty. Uhlopříčně jsou pak umístěny třílístky s jednotlivými členy rodu v osách kleneb. Na závěr si návštěvnice-k přečte kurátorské slovo (Figure 5) a získá semínka pro venkovní objekt. Při odchodu pak přes QR kód dojdou k vybídnutí a návodům k realizaci podobných objektů.

Figure 5: Scénář a scénografie interiérové části výstavy. (Davidová 2018)
5 Závěr
Charakter expozice si klade za cíl plynule navázat na experimentální práci stavitelského rodu a představit diskutované téma z pohledu současnosti. To především znamená eko-systemické služby, které jsou zde pojaty jako „neantropocentrická architektura“ a především její „performance“ (Hensel, 2013). Na rozdíl od většinové performativní architektury je ale do procesu performance zahrnuto i spolunavrhování jak na začátku projektu, tak během procesu expozice. Každý, lidský i jiný, návštěvník-ce se tak stává její součástí i spolunavrhovatelkou-em. K tomu je přidána širší vrstva k šíření iterací této mise přes tagování veřejného prostoru QR kódy. Projekt má tedy generativní charakter pojatý odspoda (bottom up approach) a posouvá koncept „městských prototypických intervencí“ z počátku milénia (Davidová, 2004; Doherty, 2005) i k širším měřítkům.
6 Kredit
Projekt COLridor II vznikl z podnětu Národního památkového ústavu, který je autorem námětu a koncepce výstavy, ve spolupráci s rodinou Herzánů zpracovává téma výstavy. Dalšími partnery projektu je Muzeum Vysočiny třebíč, Městské kulturní středisko a Město Třebíč. Národní památkový ústav si uvědomoval specifika projektu a ve výběrovém řízení vybral nabídku od Collaborative Collective z. s. pro jejich dosavadní zkušenost s environmentální architekturou a ekosystemických služeb v urbánním prostředí. Projekt je sponzorsky zajištěn Lesy České Republiky, Pavlínek, Kvetoucí zahrada, PROBIO.
Výstava je financována z rozpočtu Národního památkového ústavu, z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace IP DKRVO – cíl Moderní architektura 20. století. Muzeum Vysočiny Třebíč a Městské kulturní středisko Třebíč přispívá poskytnutím lokálních znalostí a prostor zámecké Konírny na Zámku v Třebíči. Mětso Třebíč zajistilo dřevařský materiál pro stavbu instalace. Collaborative Collective z. s. zajišťuje návrh, koordinaci a realizaci instalace dřevěných ekosystemických objektů. Sponzorsky je projekt vybaven sysnetetickými lany od Pavlínek s. r. o., semeny od Kvetoucí zahrada, a semínky pro ptactvo od PROBIO. Část projektu podporují sponzorsky také Lesy České republiky.
6.1 Návrh a Realizace
Garant projektu: Ing. Arch. Naďa Goryczková
Námět a koncept výstavy: Ing. Arch. Kateřina Horák Goryczka
Kurátoři výstavy: Ing. Jiří Bláha Ph.D., Ing. Arch. Lubor Herzán, Ing. Arch. Kateřina Horák Goryczka, Mgr. Jan Klimeš Ph.D.
- Collaborative Collective:
Vedení projektu COLridor II, metodologie, koncept, scénář, scénografie a vedení realizace: Marie Davidová, MArch, Ph.D.
Krajinná ekologie: Ing. Kateřina Zímová
Detailní zpracování architektonického návrhu a realizace: Mg.A. Ondřej Michálek
Statika konstrukce: Ing. Jan Zatloukal, Ph.D.
Osazovací plán: Ing. Kateřina Gazdová
Detailní zpracování architektonického návrhu: Bc. Arif Gönulf
Realizace objektů a výstavy: Ing. Arch. Jan David
Vedení organizace za skauty: Tereza Čapková
Vedení realizace za skauty: Michal Stasiak
Realizace: Michal Stasiak – Mnějéša, Tereza Čapková, Roman Čapka – Kecal, Matěj Nejedlý – Vajco, Vojtěch Viceník – Štika, Kamil Belán – Racek, Tomáš Novotný – Kečup, Vladislav Větrovec – Prófa, Tomáš Veselý, Ondřej Herzán
Reference:
Creasy, R. (2004). Edible Landscaping. Gainesville.
Creative Commons. (2017). Creative Commons — Attribution-NonCommercial 4.0 International — CC BY-NC 4.0. Retrieved December 9, 2017, from https://creativecommons.org/licenses/by-nc/4.0/
Davidová, M. (2004). Gary Doherty: On Spatial Dialogues. Stavba, 5(6), 18.
Davidová, M. (2013). SpiralTreeHouse. EARCH., 1–2. Retrieved from http://www.earch.cz/cs/architektura/spiraltreehouse
Davidová, M. (2014). SpiralTreeHouse. In K. Křenová & Ľ. Fábri (Eds.), Ročenka Dřevostaveb 2014 / Timber Structures Year Book 2014 (1st ed., pp. 9–10). Prague: Prodesi.
Davidová, M. (2016a). SpiralTreeHouse. Retrieved April 3, 2016, from https://www.facebook.com/spiraltreehouse/
Davidová, M. (2016b). Wood as a Primary Medium to Architectural Performance: A Case Study in Performance Oriented Architecture Approached through Systems Oriented Design (1st ed.). Liberec: Technical University of Liberec. Retrieved from https://www.researchgate.net/publication/307957987_Wood_as_a_Primary_Medium_to_Architectural_Performance_A_Case_Study_in_Performance_Oriented_Architecture_Approached_through_Systems_Oriented_Design
Davidová, M. (2017a). Systemic Approach to Architectural Performance: The Media Mix in the Creative Design Process. FORMakademisk, 10(1), 1–25. https://doi.org/10.7577/formakademisk.1713
Davidová, M. (2017b). Wood as a Primary Medium to Eco-Systemic Performance: A Case Study in Systemic Approach to Architectural Performance. Czech Technical University in Prague. https://doi.org/10.13140/RG.2.2.17123.45607
Davidová, M. (2019). Intelligent Informed Landscapes: The Eco-Systemic Prototypical Interventions’ Generative and Iterative Co-Designing Co-Performances, Agencies and Processes. In M. H. Haeusler, M. A. Schnabel, & T. Fukuda (Eds.), Intelligent & Informed – Proceedings of the 24th CAADRIA Conference (pp. 151–160). Wellington: Victoria University of Wellington. Retrieved from http://papers.cumincad.org/cgi-bin/works/paper/caadria2019_242
Davidová, M., Zatloukal, J., & Zímová, K. (2017). Responsive Transformer: The Bio-Robotic Adaptive Architecture. In F. Mahbub, S. Uddin, & M. A. Khan (Eds.), International Design Conference: DESIGN EVOLUTION [Education and Practice] (pp. 1–8). Karachi: Indus Valley School of Art and Architecture. Retrieved from https://www.researchgate.net/publication/313759423_Responsive_Transformer_The_Bio-Robotic_Adaptive_Architecture
Davidová, M., & Neshevets, N. (2018). Eco-Systemic Co-Design for DIY: Co-oCo-oNest, the Baby of SpiralTreeHouse // Зозулине гніздо. Retrieved May 20, 2018, from https://systemicapproachtoarchitecturalperformance.wordpress.com/2018/05/08/eco-systemic-co-design-for-diy-coocoonest-the-baby-of-spiraltreehouse-зозулине-гніздо/
Davidová, M., Zímová, K., & Horák Goryczka, K. (2019). COLridor II pro výstavu Herzan: Stavitelský rod z Třebíče / COLridor II for Exhibition Herzan: The builders’ family from Třebíč. In K. Horák Goryczka (Ed.), Herzan: Stavitelský rod z Třebíče (pp. i–ii). Prague: Czech National Heritage Institute. Retrieved from https://www.researchgate.net/publication/330620790_COLridor_II_pro_vystavu_Herzan_Stavitelsky_rod_z_Trebice
Doherty, G. (2005). Prototypes in Pinkenba. In Nordes 2005 – In the Making (Vol. 1, pp. 1–5). Copenhagen: Royal Danish Academy of Fine Arts, School of Architecture. Retrieved from http://www.nordes.org/opj/index.php/n13/article/view/262/245
Hensel, M. (2013). Performance-Oriented Architecture: Rethinking Architectural Design and the Built Environment (1st ed.). West Sussex: John Willey & Sons Ltd.
Sevaldson, B. (2011). GIGA-mapping: Visualisation for complexity and systems thinking in design. In J.-J. Lee (Ed.), Nordes ’11: the 4th Nordic Design Research Conference (pp. 137–156). Aalto: Aalto University. Retrieved from http://www.nordes.org/opj/index.php/n13/article/view/104/88
Sevaldson, B. (2015). Gigamaps: Their role as bridging artefacts and a new Sense Sharing Model. In Relating Systems Thinking and Design 4 (pp. 1–11). Banff: Systemic Design Research Network. Retrieved from https://app.box.com/s/tsj7ewtcy9dr63knf64tvo3yrepmzdov